Znamení Syna člověka je jistě nejbohatěji obdařeným znamením v nebi, které zahrnuje tolik rysů charakteru a identity Krista. Snad ze všeho, co jsme o tom předložili, však žádný jednotlivý vztah nevzbuzuje tak vznešeně úctu jako to, co se ukáže, když uvážíme, jak představuje to, co znamená přebývat s Ježíšem. Toto je velká touha Jeho lidu a Jeho samotného po všechny věky – být sjednoceni s naším Pánem, nenapadeni zlem, přebývat pokojně v bezpečné zemi a s radostí se věnovat honbě za nevinnými zázraky, které náš milující Otec poskytuje svým dětem.

Když se Ježíš chystal vykonat obětní služby tím, že se stal obětí za hřích, dal svým učedníkům a všem, kteří se rozhodnou Ho následovat, zaslíbení, že můžeme odpočívat ve vědomí, že se znovu sjednotíme se svým Spasitelem.

Ať se srdce vaše netrápí: věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, byl bych vám to řekl. Jdu vám připravit místo. A odejdu-li a připravím vám místo, zase přijdu a přijmu vás k sobě; že kde jsem já, tam můžete být i vy. (John 14: 1-3)

Směr domů

Celá bohoslužba ve svatyni byla o umožnění opětovného shledání Boha s Jeho lidem!

A ať mi udělají svatyni; abych mohl bydlet mezi nimi. (Exodus 25:8)

Tábor Izraele se doslova točil kolem svatyně. Kolem ní bylo rozmístěno dvanáct kmenů, oddělených od sebe značnou vzdáleností, v dobře uspořádaném způsobu. Když byl oblačný sloup zvednut, milionová armáda shromáždila své věci a vydala se na cestu s přesností jako v hodinách, jeden kmen za druhým, ve směru hodinových ručiček kolem svatyně, kterou sami přepravovali Levité.

Přesto to byl pouze velekněz, kdo kdy vešel do nejposvátnější části svatyně, kde Boží přítomnost zářila ve slávě nad trůnem milosrdenství, kde byl dodržován Jeho zákon. Nicméně svatyně ukazovala dopředu na dobu, kdy jsme se s Ním mohli skrze Ježíšovu krev sjednotit, a to nejen přijetím Jeho Ducha, kterého udělil v den Letnic, aby přebýval se svým lidem, ale také fyzicky.

To je podstata příběhu Exodus. Pán začíná v otroctví hříchu pod tyranskou vládou Satana a ukazuje, že je mocný proti každému ďábelskému úkladu, který je namířen proti nám a osvobozuje svůj lid. Jakmile je Bůh osvobozen, poskytuje zákon, který má dát strukturu a stabilitu pro zdravý život. Pro starověký Izrael přišel tento zákon prostřednictvím dramatického a děsivého projevu na Sinaji, kdy byl zákon vydán, napsaný na kamenných tabulích prstem Božím.

Ta událost, kdy Mojžíš obdržel Osobní Boží rukopis jako vzácný a cenný poklad, se odehrála na židovský svátek týdnů, nám běžněji známý jako Letnice. Vylití Ducha svatého na učedníky se uskutečnilo v den výročí této slavnostní a svaté příležitosti. Ve stejný kalendářní den vstoupila nová smlouva v platnost, když Duch Boží začal psát svůj zákon do našeho lidského srdce z těla – do naší DNA – tvůrčím prstem Božím!

Jako každý syn Izraele byl obřezán na znamení svého rodinného závazku ke smlouvě na Sinaji, tak i my máme v nebi ohraničené znamení, které zpečetí naši víru, kterou žijeme v souladu s Božím charakterem.

A on [Abraham] obdržel znamení obřízky, pečeť spravedlnosti víry, kterou měl a přitom neobřezaný, aby byl otcem všech věřících, i když nebudou obřezáni; aby jim také mohla být přičtena spravedlnost: (Římanům 4:11)

To by nám mělo dát pauzu, abychom přemýšleli a oslavovali Boha! On jediný může tak inspirativně zorganizovat historii s nebesy melodie lásky. Ale tím to nekončí! Jak jsme poznali v Čas vládnout, znamení ukazuje nejen na Letnice, ale také na Jom Kippur, den, kdy byl hřích Izraele zcela očištěn. V symbolice svatyně byl hřích, který bránil Bohu v přijetí člověka k sobě, odstraněn z cesty. Jaký den radosti! Přesto Izrael zažil pouze tento typ. Jsme to my, kdo máme zažít antityp!

Připomeňme, že výročí onoho slavnostního dne, který se proměnil v radost, je znázorněno ve znamení Syna člověka právě v den kdy kometa K2 dospěje ke svému bodu. Kontext je o zápisu zákona Božího do našich srdcí, aby s námi mohl přebývat.

Příběh Exodus je plně zastoupen ve znamení Syna člověka, počínaje půlnoční pláč, jako když je smrt prvorozeného Egypta vedla k tomu, že konečně poslali Izrael na cestu s dary. Připomíná horu Sinaj v Lepu, kdy Bůh hrozil, že vyhladí svůj lid, který se rychle odvrátil od Jeho zákona. Kometa K2 pak stoupá na vrchol na Jom Kipur a vrací se dolů, podobně jako v Exodu Bůh dal plány svatyně, poslal Mojžíše na horu (podruhé), aby přijal přepsaný zákon o Jom Kipuru, a pak lidé postavili svatyni podle Božího plánu.

Poté lidé prošli pustinou, kterou přežili pouze díky zvláštnímu Božímu opatření a ochraně, než nakonec překročili Jordán. V "omega" čase, jak je určeno částí nápisu věnované výhradně omega, sledujeme kometu K2 apokalyptickou krajinou posledních dnů, kdy ukáže svou mocnou moc chránit a postarat se o svůj lid, když bude uprostřed nich, až nakonec vezme svůj lid přes Jordán přes konečnou hranici z tohoto světa.

Potom se Izrael připravil na vstup do zaslíbené země, stejně jako K2 přichází do Orionu – symbolizující vstup do nebeské zaslíbené země – kde zobrazuje vítěznou korunovaci Pána. Dnes znamení Syna člověka ukazuje na Boží lid utábořený ve svém nebeském řádu, který není vzdálený kolem svatostánku, ale je s ním spojen v těsném společenství s Pánem.

Nezmínil se Pán, když mluvil o znamení svého návratu, také o kmenech lidí?

A tehdy se objeví znamení Syna člověka v nebi: a pak budou všechny kmeny ze země truchlit, a uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. (Matouš 24:30)

Těsně předtím, než se Ježíš vrátí v oblacích, řekl, že se objeví znamení Syna člověka v nebia kmeny Země by truchlil. Jeho lid jistě nebude truchlit, až přijde, takže je „kmeny země“ musí vyloučit. Vskutku, ti, kdo jsou v Kristu, již nejsou z pozemských kmenů podle těla, ale jsou z duchovních nebeské kmeny kteří jsou syny Abrahamovými z víry.

A jste-li Kristovi, tedy jste potomstvo Abrahamovo, a dědici podle slibu. (Galatským 3:29)

Z toho tedy vyplývá, že bychom měli najít dědictví dvanácti kmenů Izraele znázorněné ve znamení Syna člověka, které představuje Jeho království s Jeho lidem, který v Něm přebývá.

A rozmnožím semeno tvé jako hvězdy nebes, a dáš semeni tvému ​​všechny tyto země; a v semeni tvém budou požehnány všechny národy země; (Genesis 26:4)

Jákob také povolal své děti, aby se shromáždily kolem sebe, když jim dával proroctví o posledních dnech jako předobraz pro Krista a kmeny Jeho dětí víry.

I zavolal Jákob na své syny a řekl: Shromážděte se, abych ti řekl, co tě potká v posledních dnech. (Genesis 49: 1)

Zjevení popisuje 144,000 XNUMX panen, které jsou zapečetěny do dvanácti kmenů. Vysvětlili jsme, jak mohou rozpoznat, ke kterému duchovnímu kmeni patří, podle souhvězdí Mazzaroth, kde v době jejich narození svítilo slunce Ženicha. To je shrnuto v tabulce níže, na základě krásné studie Zjevení 7.  

Tábor duchovního Izraele

To, co se chystáte pozorovat, je ukázkou Boží schopnosti navrhnout nemožné. Je dost pozoruhodné, že dvě komety jednoduše nakreslí „skvělá ryba“ v prorocky významném časovém rámci. O co víc, když tento prastarý symbol pro věřící v Ježíše Krista jako Syna Božího, by byla rozdělena na přesně dvanáct pozemků!? Přesto to je přesně to, co vidíme.

Ale to je jen začátek jeho hloubky. Ještě by se dalo věřit, že to byla náhoda. Ale co kdybychom viděli biblické spojení mezi každým kmenem a jedinečnou konstelací znamení? Co když poté, co tak učiní, předloží řád jako v táboře Izraele, ale shromáždí se se svatyní spíše než se od ní vzdálí, jak to předpokládá Bible?

A slyšel jsem veliký hlas z nebe, který říká: Hle, Boží svatostánek je s lidmi, a bude s nimi bydlet, a budou jeho lidem a sám Bůh bude s nimi a bude jejich Bohem. (Zjevení 21:3)

Dalo by se to ještě považovat za náhodu? Když člověk vidí tolik důkazů, v určitém okamžiku musí rozhodnout se věřit že toto znamení je skutečně znamením Syna člověka, o kterém Pán předpověděl, že se objeví před svým návratem, a že plní své slovo. Uprostřed znamení vidíme scénu Ježíšova křtu, když na něj v řece Jordán svítila holubice. Rozhodnete se nechat se pokřtít do Jeho obětního života s uznáním, že vás volá, abyste se narodili do duchovního Izraele, kde je vaše slíbené dědictví znázorněno ve hvězdách? Ukážeš ostatním, aby vzhlédli, aby byli svědky vznešené krásy tohoto znamení, a odevzdali svá srdce Tomu, který shromažďuje svůj lid, aby s Ním přebýval?

Když se Izrael utábořil kolem svatyně, byli seskupeni do tří kmenů, každý pro čtyři světové strany. Když odcházejí na cesty, začaly by na východě a následovaly po směru hodinových ručiček kolem svatostánku (východ, jih, západ, sever), což je pořadí, které Bůh určil v Číslech 2, kde je uvedeno pořadí. Dále budeme zvažovat úkoly v tam uvedeném pořadí táborů, protože nebeské kmeny se chystají vyrazit na cestu do zaslíbené země.

Jákobova požehnání v Genesis 49 nám poskytují základ pro rozlišování, které kmeny jsou zastoupeny ve kterých konstelacích znamení Syna člověka. Některá z těchto „požehnání“ jsou však spíše kletbami, podobně jako mají určité konstelace obecně negativní symboliku. To nevypovídá o charakteru vykoupených, protože zvítězili v Kristu, který na sebe vzal jejich prokletí. Pro nebeské dědictví nezbývá žádné prokletí a žádná země není rozdělena. Takže ať už jde o požehnání nebo prokletí, Jákobova proroctví nabízejí vodítka k tomu, který kmen je popsán v jakém souhvězdí, jak uvidíte.

Večeřet s Ježíšem

Na východě jsou v tomto pořadí uvedeny kmeny Juda, Isachar a Zabulun. Které ze souhvězdí znamení Syna člověka se počítají jako jejich reprezentativní los? Podívejme se na požehnání Judy po částech, abychom našli vztahy.

Judo, ty jsi ten, kterého budou chválit tvoji bratří, tvá ruka bude na šíji tvých nepřátel; klanět se budou před tebou synové otce tvého. (Genesis 49:8)

Zde jasně vidíme zmínky o Mesiáši, Ježíši, který pocházel z kmene Juda, takže si můžeme být jisti, že souhvězdí bude představovat Ježíše.

• Orion: Ježíš jako náš velekněz
• Eridanus: Ježíš jako náš příklad (při křtu)
• Horologium: Ježíš jako náš čas
• Columba: Duch svatý, náš Utěšitel, který je Duch Kristův přebývající v nás  

Obraz ruky na krku jeho nepřátel zmíněný v požehnání ukazuje na Oriona, který není znázorněn pouze jako lovec, ale jak jsme viděli v Pojď království tvé, je vyobrazen s Hospodinovými nepřáteli na místě jeho podnožky.  

Juda je lví mládě. Z kořisti, můj synu, jsi vstal. Sklonil se, ležel jako lev a jako starý lev; kdo ho vzbudí? (Genesis 49:9)

Nejen, že vidíme narážky na lovce, ale přímou asociaci se lvem a Orion je normálně zobrazován jako držící mrtvolu lva. Někdo se může ptát, proč mršina? Vezměme si biblický příběh o Samsonovi a řvoucím lvu, kterého zabil holýma rukama, což později přilákalo aktivní úl včel, což ho vedlo k tomu, že položil hádanku:

Tak jim řekl:

„Z jedlíka přišlo něco k jídlu,
A ze silných vzešlo něco sladkého.“

Teď už tři dny nedokázali hádanku vysvětlit. (Soudci 14:14 NKJV)

Říká se, že Ježíš je lev z kmene Juda, symbol Jeho silného Království, ale v tomto příběhu je Jeho oběť zobrazena v neobvyklé kombinaci a je spojena se sladkostí zaslíbené země, která otéká mlékem a medem. Z Orion, představující Kristovu oběť, je zde hojně prostřený stůl s něčím k jídlu a něčím sladkým.

Neodstoupí žezlo od Judy, ani zákonodárce od jeho nohou, dokud nepřijde Sílo; a jemu bude shromáždění lidu. (Genesis 49:10)

Orion představuje Zákonodárce z Judska, jak jsme viděli v Melodie Božího zákona, kde Orion sedí jako král, který přijímá chválu, když je zpíváno Jeho deset přikázání skrze zkušenost Jeho lidu.

Vázání jeho hříběte k vinnému kmeni, a oslátko jeho oslátku k vinnému kmeni ušlechtilému; roucha svá vypral ve víně a oděv svá v krvi hroznů: jeho oči budou červené od vína a jeho zuby bílé od mléka. (Genesis 49:11–12)

Dokážeš spojit sladké vlivy Plejád, nebo ztratit kapely Orionu? (Úloha 38: 31)

Orion je dokonce „svázán“ se sousedním zvířetem na nebesích: „jednorožcem“. Všimněte si, jak stejná pasáž Joba pokračuje ve stejném tématu s odkazy na svázaná zvířata:

Kdo vysvobodil divokého osla? nebo kdo propustil kapely divokého zadku [což znamená, že domestikovaný zadek je svázaný]? (Job 39:5)

Můžeš? svázat jednorožce se svou kapelou v brázdě? nebo po tobě zostří údolí? (Job 39:10)

Jednorožec (který je ve skutečnosti nosorožec, a proto je výzvou domestikace tohoto nezkrotného zvířete) se v Bibli zmiňuje jen hrstkakrát, takže jeho zmínka v podobném vztahu k oslu se zdá být významná. Zdá se, že tento vztah potvrzuje i další kmen:

Issachar je silný osel, ležící mezi ovčíny: A viděl místo odpočinku, že jest dobré, a zemi, že jest příjemná; A sklonil své rameno, aby nesl, a stal se služebníkem pod úkolovým úkolem. (Genesis 49:14-15 ASV)

Poznali jsme, jak uzavřená část znamení Syna člověka představuje ovčinec, ale protože Orion představuje království Páně, může být také považováno za ovčín. Mezi souhvězdími uzavřeného ovčince a Orionu je vklíněno pouze jedno zvíře: ο Monoceros. Vidíme tedy konzistentní spojení mezi souhvězdím osla a jednorožce. Všimněte si také, jak se zdá, že Issacharovo požehnání odpovídá na otázku položenou Jobovi: „Bude po tobě rýt jednorožec údolí? Issachar „se stal služebníkem pod úkolovým úkolem [nucené práce]. "

Když se podíváme na třetího člena východní skupiny, odhalíme starou záhadu:

Zabulon bude bydlet v mořském přístavu; a bude pro přístav lodí; a jeho hranice bude až k Sidonu. (Genesis 49:13)

Zde jsou prorokovány konkrétní podrobnosti o hranicích Zabulona, ​​ale fyzické přidělení Zabulona mezi kmeny v Izraeli nebylo možné popsat podle proroctví. Komentář Bible adventistů sedmého dne připouští tajemství:

Území přidělené kmeni Zabulun pod Jozuem lze zjistit z hranic a měst zmíněných v Jozue 19:10–16. Tehdy nedosahoval ani Středozemního moře, ani se nedotýkal přímo Zidonu. Ležel mezi Galilejským mořem a Středozemním mořem, blízko obou, ale oddělený od prvního Neftalím a od druhého Asher. Toto proroctví se však mohlo naplnit někdy později. Pozoruhodné naplnění všech Jákobových prorockých výroků, které lze zkontrolovat, vylučuje možnost, že by tento měl zůstat nenaplněn. i když Bible o tom mlčí.

Někdy, když Bible mlčí o problému souvisejícím s posledními časy, je to proto, že řešení je uvedeno v první Boží knize v nebesích. A Jacob navrhl takovou aplikaci:

A Jákob zavolal na své syny a řekl: „Shromážděte se, ať vám povím, co vás potká. v posledních dnech. (Genesis 49: 1)

Jákobova proroctví určená dvanácti kmenům se skutečně mohla obecně splnit doslovným kmenům (hebrejský výraz „v posledních dnech“ nemusí nutně odkazovat na samotný konec světa, ale mohl by se vztahovat na nespecifický „budoucí čas“). Ale Bůh je odborníkem na dvojí použití prorockých slov, která dává svému lidu, a často jsou pro aplikaci konce světa důležitější než ta dřívější.

Mezi Zebulonovým požehnáním a požehnáním je jasná souvislost souhvězdí Argo Navis, loď v moři. Pokud lze toto zadání potvrdit dalšími důkazy, pak bychom mohli vysvětlit hádanku, jak lze vnitrozemský národ označit za útočiště pro lodě! Dalším geografickým detailem je, že jeho hranice by vedla k Sidonu, což je město Asher. Pokud tedy Asherovo požehnání nezapadá do souhvězdí hraničícího s Argo Navis, záhada zůstane nevyřešena. Brzy to zjistíme!

Než půjdeme dál, všimněte si, jak tři východní souhvězdí vede jedno, které představuje Ježíše. Orion je v čele a ostatní ho následují. I v malém měřítku je Ježíš zobrazován jako přebývající mezi svým lidem, a přesto je jeho Hlavou.

Žít jako Ježíš

Další skupinou ve znamení Syna člověka je jižní skupina. To jsou Ruben, Simeon a Gad. Když se nejprve podíváme na požehnání nabízené Rubenovi, brzy se ukáže, které souhvězdí ho musí představovat.

Rúben, ty jsi můj prvorozený, má síla a počátek mé síly, dokonalost důstojnosti a dokonalost moci. nestabilní jako voda, nebudeš vynikat; protože jsi vstoupil do lože otce svého; pak jsi to poskvrnil: vstoupil na mé lože. (Genesis 49:3-4)

Významný pohled je odhalen z komentáře adventistů sedmého dne o nestabilitě vody:

Slovo přeložené jako „nestabilní“, doslova, „převaření“ vody, znamená, obrazně, poddat se svým emocím. Jiná forma stejného kořenového slova je použita v Soudcích 9:4 a Sef. 3:4 pro lehkovážnost a hrdost. Jacob tak popsal mravní slabost Rubenova charakteru, čímž ztratil výsady jako prvorozený.

To se stává velmi smysluplným, když vezmeme v úvahu význam různých oblastí Eridanu. Nejprve si připomeňte, že velké odklonění řeky, které je znázorněno, jako by se Cetus (představující Satana) svévolně snažil ukrást ji pryč z Božího království. Eridanus také představuje Ježíšovu krev proudící z Jeho boku (z Orionu), a proto Jeho čistou DNA jako prvorozeného a jediného zrozeného Boha: znamenitost důstojnosti a moci. Je tedy jasné, že znamení ukazuje Satanovu snahu způsobit zkázu v DNA Božího lidu. A to ukazuje konec prokletí proroctví.

Manželské lůžko je posvátné místo, do kterého se nesmí rušit. Ale Reuben odešel do manželského lože svého otce, stejně jako mnozí dnes odešli do Otcova posvátného prostoru lidské genetiky a poskvrnili jej vlastním genetickým semenem (lidsky zakódovanou mRNA nebo DNA populárních vakcín proti Covid). A co k tomu vedlo? Nestabilita emocí – zejména strach vybuzený mediálním programováním motivujícím lidi k očkování.

Z asociací lze také odvodit některá užitečná vodítka dříve vyrobené ze sedmi církví Zjevení se souhvězdími znamení Syna člověka. Na konci řeky Eridanus je vyplivnutý kostel Laodicea. Tento biblický symbol je úzce spojen s Církví adventistů sedmého dne, což byl Boží „prvorozený“ ostatek, který jako první rozpoznal hodinu soudu. Ale i přes své výhodné privilegium, po generacích nekontrolovaného odpadnutí, nakonec ustoupili společenským tlakům a začali aktivně propagovat injekce genu Covid-19 s veškerou energií svých vládních úředníků. Stejně jako Ruben se svým prvorozenstvím ztratili své pozůstatkové postavení a Bůh si vybral jiného, ​​aby získal tuto poctu: Philadelphii, která je zastoupena v malé části řeky Eridanus ve znamení.

Proroctví pro kmen Simeon je kombinováno s proroctvím Leviho, takže musí sdílet určité vlastnosti s jinou konstelací. První řádek proroctví zužuje pole:

Simeon a Levi jsou bratři; nástroje krutosti jsou v jejich obydlích. (Genesis 49: 5)

Ve znamení Syna člověka jsou pouze dvě souhvězdí, která jsou nástroji nebo nástroji: kamenné dláto (Caelum) a retikulum, nástroj pro okulár se sítí křížících se nití, nebo jak je znázorněno na kresbě, zaměřovací kříž.

Tyto nástroje se běžně nepoužívají k násilným účelům, což odráží podvod, který Simeon a Levi provedli při své pomstě na lidu Šechemu, což je téma jejich „požehnání“, které je ve skutečnosti prokletím. V retikulu by zkřížené vlasy mohly naznačovat kříž, který je jistě nástrojem krutosti. Podobně slovo přeložené v King James Version jako „obydlí“ (použito pouze zde v Bibli) odhaluje další zdroj krutosti:

H4380 מְכֵרָה mkerah (mek-ay-raw') nf.
1. meč
[pravděpodobně ze stejného jako H3564 [což kořen znamená „správně, prokopat“] ve smyslu bodnutí]

Dláto by se dalo použít jako bodný nástroj.

Ó duše má, nechoď do jejich tajemství; s jejich shromážděním, má ctihodnosti, nespojujte se, neboť v jejich hněvu zabili člověka, a ve své vlastní vůli oni vykopal zeď. Proklet buď jejich hněv, neboť byl prudký; a jejich hněv, neboť byl krutý. Rozdělím je v Jákobovi a rozptýlím je v Izraeli. (Genesis 49:6–7)

Všimněte si, že je tam napsáno, že zabili člověka. Odkaz je na Shechem, ale výraz by mohl být reprezentován narážkou na zaměřovací kříž puškohledu v retikulu, kterým je člověk násilně zabit. Na druhé straně, kopání zdi, čerpající z kořenového slova, je vhodnější pro použití kamenného dláta.

Přesněji řečeno, Reticulum je pojmenováno podle své jemné síťové struktury, jako rybářská síť. A pro ryby, které jsou vytaženy ze svého života udržujícího prostředí pomocí sítě, to signalizuje jistou smrt po čase bezmocného plácání kvůli nedostatku vody. To je jako to, co Simeon a Levi praktikovali proti mužům ze Sichemu, které chytili do své zlé sítě podvodu tím, že zabili muže z města v jejich oslabeném stavu.

Neboť člověk také nezná svůj čas [zemřít]: jako ryby chycené do zlé sítě, a jako ptáci, kteří jsou chyceni do léčky; tak jsou synové lidští v pasti času zlého, když na ně náhle padne. (Kazatel 9:12)

Jak ale můžeme rozlišovat mezi Simeonem a Levim? Navzdory této kletbě kmen Levi ukázal, že změnil své cesty a postavil se za Hospodina, když všichni ostatní šli s davem, a tak Levi přišel ke kněžství, i když nakonec byl stále rozptýlen v Izraeli. Rozpoznali jsme v celum, nástroj pro rytí písma. Jako takový slouží jako pečetící nástroj pro Boží děti. To je v souladu s úlohou kněžství, a proto se hodí k Levimu. Podobně zmínka o stržení zdi kamenným dlátem připomíná špatné zacházení s Božím zákonem, který slouží jako ochranná bariéra nebo zeď pro Jeho lid. Poté, co za svůj závazek přijali kněžství, měli tento zákon učit a dodržovat ho.

Z toho vyplývá, že kmen Simeon musí být spojen s Retikulum jako jediný jiný nástroj ve znamení Syna člověka. Pak poslední v jižní řadě je kmen Gad, z něhož byla dána jedna prorocká linie:

Gad, vojsko ho přemůže, ale on nakonec přemůže. (Genesis 49:19)

Toto proroctví je koncepčně zcela podobné Ježíšovu slibu církvi ve Smyrně:

…buď věrný až do smrti, a dám ti korunu života. (Zjevení 2:10)

Smyrnaeané byli pronásledováni a někteří z nich byli nuceni položit život za svou víru. Satanova vojska je přemohla, ale Ježíš slíbil, že „konečně“, protože Kristus je vzkříšení a život, jejich nepřátelé by utrpěli druhou smrt, zatímco oni by byli nedotčeni.

Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím; Kdo zvítězí, nebude zraněn druhou smrtí. (Zjevení 2:11)

Jak jsme dešifrovali v Závěrečné shromáždění, kostel Smyrna představuje souhvězdí Dorado, zlaté ryby. Jejich víra byla zkoušena jako zlato v ohni. Všimněte si, jak Ježíš uznal, že jsou bohatí…

Znám tvá díla, a soužení a chudoba, (ale jsi bohatý) a znám rouhání těch, kteří říkají, že jsou Židé, a nejsou, ale jsou synagogou Satanovou. (Zjevení 2:9)

…a jak radil Laodicejským, aby zbohatli:

Radím ti, abys mě kupoval zlato zkoušené v ohni, abys byl bohatý; a bílé roucho, abys byl oblečen, a aby se neukázala hanba tvé nahoty; a pomaž oči své oční mastí, abys viděl. (Zjevení 3:18)

Na rozdíl od Laodicei, Smyrna již měla zlatý charakter zkoušený v ohni zkoušek a soužení. Můžeme tedy vidět, že Gad, umístěný v pozici Smyrny, zapadá do symboliky zlata zkoušeného v ohni, který se stává brilantnějším, když oheň nakonec překoná – ve vzkříšení.

Kmeny na jihu jsou vedeny Reubenem, zastoupeným v Eridanu. Toto je souhvězdí, které představuje Ježíše pohřbeného ve vodách křtu, takže vidíme, že trend je v souladu i s touto sadou tří kmenů, že souhvězdí, kde je Ježíš také zastoupen, vede soubor.

V tomto okamžiku přichází na mysl stará, vyřešená záhada. V roce 2010 byl jedním z nejstarších a nejjednodušších konceptů hodin Orionu koncept čtyř zvířat kolem trůnu, z nichž každá má jiný obličej:

A první zvíře bylo podobné lev, a druhá šelma jako tele, a třetí zvíře mělo tvář jako muž, a čtvrté zvíře bylo podobné létající orel. (Zjevení 4: 7)

Tyto poukazují na Ježíšovy charakterové rysy, které určovaly, jak žil na zemi, a specifikovaná sekvence byla aplikována na čtyři vnější hvězdy Orionu, přičemž se uznávalo, že tvář oběti představuje tele. Ve hvězdách Orionu je symbolizován Betelgeuse, která má viditelně načervenalou barvu a představuje krev oběti. Čtyři tváře, jdoucí po směru hodinových ručiček kolem orionských hodin a začínající hvězdou Saiph, jsou tedy vítězný lev, obětní tele, uvažující muž a létající orel.

Když to vezmeme v úvahu, vidíme, jaká může být korelace mezi těmito tvářemi a zástupci Ježíše v každé sadě tří konstelací. Lev představuje Ježíše v Orionu – lva z kmene Juda, vůdce východní skupiny. Tele ukazuje na Ježíšův obětní charakter zjevený v řece Eridanus, která symbolizuje krev a vodu, která tekla z Jeho boku, když byl probodnut, aby potvrdil svou smrt na kříži. Bude trend pokračovat?

Vybrat si jako Ježíš

Než budeme pokračovat ve zkoumání polohy kmenů ve znamení Syna člověka, je vhodné podívat se trochu blíže na řeku, která vytéká z Orionu a obsahuje Jeho duchovní gen oběti. Každé Abrahámovo dítě vírou má přijmout Kristovu obětní povahu. Když máme duchovní DNA našeho Pána, máme v sobě Jeho charakter a přijímáme Jeho život. Ve vztahu ke kostelům to vysvětluje, proč je církev ve Filadelfii, která proti ní neměla žádnou výtku, zastoupena ve středu řeky (ta část souhvězdí přiřazená kmeni Ruben, která je v hranicích velkých ryb). Tato církev má zvláštní roli ve vztahu k Božímu lidu a ke znamení Syna člověka. Jeho slib, který jim dal, je třeba chápat v tomto kontextu:

Toho, kdo zvítězí, učiním sloupem v chrámu svého Boha a už nevyjde. a Napíšu na něj jméno svého Boha, a jméno města mého Boha, kterým je nový Jeruzalém, který sestupuje z nebe od mého Boha. a napíšu na něj své nové jméno. (Zjevení 3: 12)

Jedno alfa a omega v nebi je napsáno na čele z Philadelphie. Z tohoto slibu, který brzy objevíme, lze pochopit více, ale jak jsme vysvětlili v Závěrečné shromáždění, Philadelphia zaujímá pozici Kristova křtu a zahrnuje souhvězdí rycího nástroje a holubice, což ukazuje, že byly zpečetěny Kristovým křtem a staly se pečetí, kterou mají být ostatní zpečetěni ve stejném křtu.

V ten den [když Hospodin podvrací království; tj sedmý čas na trubku], říká Pán zástupů, vezmu tě, Zorobábele [guvernér Judy], praví můj služebník, syn Shealtielův Pán, a udělá z tebe pečeť: neboť jsem si tě vyvolil, praví Pán hostitelů. (Haggai 2:23)

Když se Jakub a Jan snažili sedět po pravici a levici Ježíše v Jeho království, Ježíš mluvil o zvláštním křtu:

Ale Ježíš odpověděl a řekl: Nevíte, co žádáte. Jste schopni nápoj z poháru že budu pít a budu pokřtěni křtem kterým jsem pokřtěn? Řekli mu: Jsme schopni. (Matouš 20:22)

Tento křest nebyl tím, kterým Ho pokřtil Jan Křtitel, ale ponořením do zážitku pití hořkého poháru – poháru, kterému by se v Getsemanech vyhnul, kdyby to bylo možné. Je to kalich kříže, kalich obětování vlastního života. Eridanus, kde je pokřtěna Filadelfie, proudí krví Kristovy oběti a vodou věčného života, která se vylila z Ježíšova boku, když byl na kříži. Jeho oběť nebyla jen z Jeho krve, jako věrný mučedník, kterému je zaslíben věčný život. Jeho obětí bylo také dát samotnou vodu svého věčného života pro druhé. Pouze Ježíš vydržel obě formy oběti, zatímco mučedníkům slibuje věčný život, a Philadelphii, která klade prospěch druhých dokonce nad jejich vlastní věčný život, slibuje, že bude chránit před fyzickou smrtí, dokud nepřijde.  

Uprostřed Eridanu je symbol onoho zvláštního křtu, kterým byl Ježíš pokřtěn a kterého se my rozhodneme zúčastnit.

Ale nevybírejte podle svých tělesných tužeb! Jakub a Jan se snažili být po Pánově pravici a levici, ale v kontextu znamení Syna člověka není symbolika nalevo od Oriona ničím, po čem by toužili. Všech dvanáct kmenů je po Orionově pravé straně uvnitř znamení, kde ukazuje dobrou úrodu shromážděnou v království, které Bůh připravil od založení světa.

Potom jim král řekne na jeho přesně ruka, Pojďte, požehnaní mého Otce, zdědit království pro vás připravena od založení světa: (Matthew 25: 34)

Ale nalevo od Oriona je připraveno něco jiného:

Tehdy jim také řekne na vlevo ruka, Odejděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveno pro ďábla a jeho anděly: (Matthew 25: 41)

Ti, kteří hledají pozici pro sebe, se mohou ocitnout v obrazech po levé ruce Oriona, kde jsou ďábel a jeho andělé zobrazeni jako Cetus a Fénix, uprostřed kterého je Alchymistův oheň, který roztaví živly vroucím žárem.  

A tito půjdou do věčného trápení, ale spravedliví do života věčného. (Matouš 25:46)

Ti, kteří nepřemohou Laodiceu, se připojují k zástupům v sevření Cetus, kteří byli očkováni do tábora kozy po Ježíšově levici. Znamení, připravené od založení světa Otcem, který poslal komety na jejich přesnou oběžnou dráhu, aby naplnily Jeho slovo o tisíciletí později, ukazuje Jeho přípravy v Božím království po Jeho pravici a vnější temnotu po Jeho levici.

Jak pravdivá jsou slova: „Nevíte, co žádáte“! Nevybírejte si vlažné vody Laodiceje, ani znečištěnou řeku smrti, kde si Cetus nárokuje vlastnictví těch, kteří byli neopatrní a zkazili si svou životodárnou krev tím, že přijali hadí DNA místo Kristovy.

A řekl jim: Budete pít opravdu z mého kalicha a budete pokřtěni křtem, kterým jsem já křtěn, ale sedět po mé pravici a po mé levici mi nepřísluší dát, ale bude jim dáno pro koho je připraven mého Otce. (Matthew 20: 23)

A jak blízko je Philadelphia k říši ztracených!? Je dokonce ve stejném proudu! Následují příklad svého Spasitele, který přišel přebývat mezi ztracenými, aby jim dal příležitost ke spasení.

Neboť Syn člověka přišel hledat a spasit, co bylo ztraceno. (Lukáš 19:10)

K odpočinku v Ježíši

Když pokračujeme ve směru hodinových ručiček od jihu, přicházíme na západ, kde sídlí kmeny Efraim, Manasse a Benjamin. Nyní narážíme na malý problém v našem spojení, protože Efraim a Manasses nepatří mezi ty požehnané v Genesis 49, a přestože jim Jákob dříve požehnal, řekl pouze, že Efraim bude větší než Manasse – sotva dost na to, aby to spojil se souhvězdím.

Jak jsme se dozvěděli z našeho spojení kmenů se znameními Mazzaroth, kmeny Josefových dětí slouží jako náhrada za jiné. V tomto případě samotný Joseph a Levi. Proto je třeba vzít v úvahu požehnání Josepha a Léviho. Jak je ale máme spárovat? V historii Izraele byl Efraim někdy používán zaměnitelně s Josefem. Podívejme se například na slovo Hospodinovo Ezechielovi:

Navíc, synu člověčí, vezmi si jednu hůl a napiš na ni: Za Judu a za syny Izraele, jeho společníky, pak vezmi jinou hůl a napiš na ni: Pro Josefa, hůl Efraimova, a za celý dům Izraele jeho společníky: (Ezekiel 37:16)

Všimněte si, že Efraim byl použit jako zástupce Josefa, zatímco o Manassesovi nebyla žádná zmínka, což ukazuje, že Efraim je vhodné nahradit Josefa. Navíc Josef dostal od Jákoba o část více než jeho bratři:

Nadto jsem dal tobě jeden díl nad tvé bratří, který jsem vyňal z ruky Emorejce svým mečem a svým lukem. (Genesis 48:22)

To opakuje, že Efraim, který měl být větší než Manasse, zastupuje Josefa, zatímco Manasse stojí na Leviho místě. Zvažujeme tedy Josefovo požehnání pro Efraima:

Josef je dokonce plodná ratolest plodná větev u studny; jehož větve vedou přes zeď: (Genesis 49:22)

Vzhledem k pochopení, že Horologium znamená strom života, již můžeme vidět jasnou korelaci. Je zasazena vedle „studny“ Eridanus a její kometární větve – listy dodávané kometou BB – skutečně překračují hranice souhvězdí.

Lukostřelci ho velmi zarmucovali, stříleli na něj a nenáviděli ho. Jeho luk však zůstal v síle a paže jeho rukou byly zpevněny rukama mocného Boha Jákobova. (odtud je pastýř, kámen Izraele:) (Genesis 49:23-24)

Není jistě žádná nenáviděnější a napadanější zpráva než zpráva o čase, jakou představuje Horologium. Když však člověk vzhlíží k Bohu, aby pochopil čas, dává sílu svým vlastníma rukama, které představují nebeská těla. Mnozí si neuvědomují, že Bůh má autoritu dávat najevo čas, i kdyby před 2000 lety, dalo by se říci, že Ježíš sám nevěděl.

Luk je zbraň a na rozdíl od většiny ostatních souhvězdí ve znamení Syna člověka, Horologium zobrazuje zbraň v kyvadle: meč vycházející z Hospodinových úst, kterým (během které doby) bude bít národy, jako železná tyč.  

I skrze Boha otce tvého, kterýž pomůže tobě; a Všemohoucím, kdo bude požehnej ti s požehnání nebe nahoře, požehnání z hlubiny, která leží pod, požehnání ňader a lůna: The požehnání tvého otce zvítězili nad požehnáními praotců mých až do krajnosti věčných pahrbků: budou na hlavě Josefově a na temeni hlavy toho, který byl oddělen od jeho bratří. (Genesis 49:25–26)

Různá požehnání popsaná pro Josepha odrážejí, jak je čas požehnáním pro každou oblast našeho života, protože pouze časem může člověk získat zkušenost. Žádná jiná konstelace nemůže představovat tak rozmanité aspekty života.

Další v západním táboře je kmen Manasseh, kterým jsme se již zabývali. Manasses nahrazuje kmen Levi, jehož požehnání bylo spojeno s požehnáním Simeonovým, a je spojen s Caelum.

Pro Benjamina je vztah jasný:

Benjamín bude řádit jako vlk, ráno sežere kořist a v noci rozdělí kořist. (Genesis 49:27)

Existuje pouze vhodná konstelace, protože vlci jsou v rodině psů: Canis major. Toto souhvězdí je dokonce chápáno jako pronásledování své kořisti (zajíc, Lepus).

V čele západní skupiny je opět souhvězdí představující Ježíše. Ježíš je se svým lidem a vede je ve všech částech světa. Na západě je Ježíš zastoupen hodinami, které mají ve znamení zvláštní postavení, a to jak vizuálně u úst velké ryby – vchodu do ovčince –, tak ve své roli při označování druhého příchodu Syna člověka – času Jeho navštívení, kdy zničí své nepřátele železná tyč a šlapat po lis na víno Jeho hněvu. Představuje kontrast mezi těmi, kdo vstupují do Jeho odpočinku, a těmi, kdo jsou pošlapáni v Jeho lisu.

Časem Ježíš prosí člověka: „Nebuď neznalý času svého navštívení,“ ale vejdi do mého odpočinku, Můj ovčinec času, kde je mnoho duchovní výživy. Ježíš je představován jako rozumný muž, který zná čas a varuje, že přišla hodina Jeho oběti.

Meč z Pán [kyvadlo] je naplněn krví, ztučněn tukem a krví jehňat a koz, tukem z ledvin beranů. Pán má oběť v Bozra [Jméno znamenající „ohrada“ nebo „ovčí stáj“]a velká porážka v zemi Idumea. (Izajáš 34:6)

Dávejte pozor, abyste se nestali obětí falešných pastýřů, kteří čtou o Božích nebeských dílech, slovech, které si sami vyberou, aby vyhovovala uším, které svrbí pro snadné a brzké vytržení! Psané slovo Boží musí být naším průvodcem Časem! Dbejte na hlídače Efraima – na Horologium! Pravý Boží Izrael pozná, až přijde čas:

Přišly dny navštívení, přišly dny odpuštění; Izrael to pozná: prorok je blázen, duchovní člověk je šílený pro množství tvých nepravostí a pro velikou nenávist. Efraimský strážce byl s mým Bohem: ale prorok je osídlem lovce na všech cestách svých a nenávistí v domě Boha svého. (Ozeáš 9:7–8)

Když si vzpomeneme na našeho Stvořitele a vstoupíme do Jeho včasného odpočinku, Jeho návštěva je naší ochranou:

Udělil jsi mi život a přízeň, a tvá návštěva zachovala mého ducha. (Úloha 10: 12)

Jediný prvek Božího charakteru, který se nejvíce nelíbí, ale je vyčleněn jako posvátné požehnání (podobně jako včasná požehnání Josefovi), je popsán v jediném přikázání, které se vztahuje k času.

Za šest dní Pán učinil nebe a zemi, moře a vše, co je v nich, a odpočinul sedmého dne. pročež Pán požehnal sabatní den, a posvětil to. (Exodus 20:11)

Sobota byla stvořena pro člověka. Sobota je dočasnou připomínkou toho, že Bůh je Stvořitel, a ne my sami. Kristus je náš Spasitel a ne my sami. Poučili jsme se od učitele zákona abychom přišli k Tomu, který nás může spasit? Nebo se snažíme upravit Jeho stvoření podle naší genderové dysforie a probudit šílenství? Snažíme se zachránit před pandemiemi s genetická práce našich vlastních rukounebo se spoléhat na Boha, že nás vysvobodí, pokud bude chtít? Provokujeme Boha a snažíme se osvobodit se od Jeho soudů, nebo upustíme od hříchu a vstoupíme do Jeho odpočinku, když se svěříme do Jeho péče?

…Dnes, uslyšíte-li jeho hlas, nezatvrzujte své srdce, jako při provokaci a jako v den pokušení na poušti: Když mě vaši otcové pokoušeli, zkoušeli mě, a viděl mou práci. Čtyřicet let jsem byl zarmoucen touto generací a řekl: Jsou to lidé, kteří se mýlí v jejich srdci, a nepoznali mé cesty: Těm, kterým jsem přísahal ve svém hněvu, aby nevešli do mého odpočinku. (Žalmy 95:7–11)

Nechybuj ve svém srdci kvůli nevíře, když vidíš Jeho nebeské dílo. Raději vejděte do Pánova odpočinutí vírou. Boží charakter není příkladem sledování minut kolem západu slunce, abyste věděli, kdy má začít sabat a váš hektický, stlačený den by se měl náhle zhroutit v chaotickém oblaku vyčerpání. Povahou Boha není ani to, aby ignoroval den Pánova navštívení a zmeškal osvěžení Jeho Duchem. Neobětujte mnohá Josefova požehnání tím, že je vytlačíte hektickými starostmi rušného života. Povahou Boha je přebývat s naším Stvořitelem v Jeho odpočinku – dnes. Vstupte do odpočinku v Ježíši a zúčastněte se požehnání Času.

Zářit pro Ježíše

Po otočení ve směru hodinových ručiček se po západu dostáváme na sever, kde kmeny Dan, Asher a Naftali tvoří poslední skupinu.  

Dan bude soudit svůj lid jako jeden z kmenů Izraele. Dan bude had na cestě, zmije na stezce, která kousne koně do paty, takže jeho jezdec upadne nazpět. Čekal jsem na tvé spasení, ó Pán. (Genesis 49:16–18)

Podrobnosti tohoto proroctví jasně ukazují na jedno souhvězdí. Za prvé je zde zmínka o soudci a dokonce i v dávných dobách měl každý soudce zvláštní místo. V Izraeli seděli u brány města, kterou by mnozí procházeli. V moderní době má soudce u soudu skutečný soudní trůn. Existuje jedno souhvězdí, které představuje sídlo: lepus, Pánova sporná podnožka nebo trůn. Nachází se na křižovatce dvou cest, což také dobře odpovídá popisu: „Dan bude hadem cesta, zmije v cesta."

Hadí kousnutí ukazuje na číslo šelmy, což je očkovací sérum mRNA odvozené z hadího jedu, které klamně zasáhne nevědomé kolemjdoucí a způsobí, že lidé upadnou zpět do své věčné smrti. Zádumčivý výrok: „Čekal jsem na tvé spasení“ naznačuje naše očekávání, že čekáme na vysvobození Páně ze světa. agenti poslední války.

Další v řadě je kmen Asher, o kterém se jednoduše říká:

Z Ashera jeho chleba bude tlustá, a bude vydávat královské pochoutky. (Genesis 49:20)

Důraz je kladen na bohatost výživy. V doslovné podobě se o tomto proroctví říká:

Týká se to úrodná půda to měla být Asherova budoucí oblast bydliště. V naplnění této předpovědi Asher získal jako dědictví nížiny Karmel ve Středozemním moři až po území Tyru. Jedná se o jednu z nejúrodnějších částí Kanaánu, oplývající pšenicí a olej, kterými Šalomoun zásoboval domácnost krále Chírama (1. Královská 5:11).  

V duchovním smyslu jsme viděli, jak miska manny v arše je reprezentována holubicí jako chléb z nebe. Je to také miska olivového oleje, který se sbírá ze dvou olivovníků Zachariášova vize. I když je popis stručný, neomylně ukazuje na columba, holubice. A tímto úkolem potvrzujeme nebeskou odpověď na tajemství Zabulona, ​​které nechává učence tázat se po generace!

Zabulon bude bydlet v mořském přístavu; a bude pro přístav lodí; a jeho hranice bude až k Sidonu. (Genesis 49: 13)

Sidon byl pobřežním městem v hranicích Ašeru, a pokud by tedy hranice Zabulona přicházela až k Sidonu, musí sahat až k Ašeru. A skutečně vidíme, že tomu tak je i na nebesích, přičemž umělecká díla lodi dokonce vstoupila do hranic Columby.

Holubice také představuje Ducha svatého, kterého Ježíš seslal jako svého všudypřítomného zástupce, aniž by byl zatížen lidstvem. On je ten, kdo nás vede do veškeré pravdy. On, který s námi přebývá, odhalil „královské pochoutky“ vhodné pro krále z hledání Jeho slova a nebes.

Je slávou Boží něco zatajit: ale ο čest králů je vypátrat věc. (Přísloví 25:2)

Je to Duch svatý uprostřed křesťana, který jako olejová lampa prosvítá skrze nás Kristova sláva všemu kolem.

Konečně, Naftaliho ještě kratší požehnání je nicméně významným vodítkem:

Naftali je laně propuštěná: slušně mluví. (Genesis 49:21)

V těchto krátkých slovech je zachycena představivost svobodného ducha jelena, který se rychle vzdálí, když je puštěn. Zároveň popisuje toho, kdo je zručný ve vyjadřování. Hodil by se tento popis na rybu nebo rybáře, hodiny, řeku nebo psa? Ne, dokonce ani pro kamenné dláto, které může být použito k uměleckým snahám, ale těžký kámen se příliš nehodí k svobodnému duchu, který se vznáší jako laň. Ale hodí se pro umělce, který maluje své expresivní obrazy na stojan, zastoupený v souhvězdí Pictor. Ve skutečnosti Bůh postavil svůj zákon do protikladu mezi psaním svého zákona do kamene a jeho psaním do našich srdcí, kde je Duchem naplněný jedinec osvobozen od vnějšího omezování a má ve svém srdci duchovní DNA Krista která je řídí zevnitř nadpřirozenou silou Jeho krve.

Jestliže vás tedy Syn osvobodí, budete skutečně svobodní. (Jan 8:36)

Dobrá slova evangelia o osvobození od hříchu v Kristu jsou zveřejňována pro všechny, aby si je mohli přečíst v životě, který zahrnuje Kristovu spravedlnost vírou.

Když uvažujeme o třech kmenech severu, všimněte si ještě jednou, že padají v propojeném pořadí. Navíc jeden z nich vystupuje jako zástupce Krista. Pouze v tomto případě není v tělesné osobě Ježíše, ale ve všudypřítomné podobě Ducha svatého, který přebývá mezi námi. Holubice tedy není ve vedoucí pozici, ale uprostřed, protože On přebývá v nás. A když začneme oddalovat, uděláme další uvědomění.

Všimněte si, jak severní skupina tvoří něco podobného Ezechielův kříž se západní skupinou, přičemž uprostřed drží holubici Ducha svatého. Ve skutečnosti je Duch středem celého znamení a ukazuje, že přebývá v nás, bez ohledu na to, ke kterému kmenu patříme.

Ale Ježíš vede i severní kmeny. Na vedoucí pozici je kmen Dan, zastoupený Lepusem. Jak jsme již zmínili, tato konstelace představuje v negativním smyslu podnožku Oriona, nebo v pozitivním smyslu trůn. Ale když je Duch Boží v našem srdci, kdo nás vede? Obraz je jasný: je to Ježíš v Orionu, kdo sedí na trůnu! Nakonec je ve vedoucí pozici i pro tuto sadu kmenů!

A tak je nyní vzor kompletní. Všech dvanáct kmenů zaujalo své pozice a umístění je potvrzeno připojenými skupinami. Pokud ale pojedeme příliš rychle, unikne nám důležitý detail. Holubice je skutečně ve středu severní a západní skupiny, ale proč není Duch zastoupen uprostřed skupin na východě a jihu? Možná jsme ještě neviděli celý obrázek! Když se podíváme na nebesa, jeví se v podstatě jako plochý „povrch“, i když jsou hvězdy rozmístěny v trojrozměrném prostoru. A stejně jako my často ilustrujeme tři rozměry na rovném povrchu, tak to dělá i Bůh. Když se podíváte na sekvence kmenů s okem pro třetí dimenzi, co vidíte?

Nepodobá se to jinému biblickému obrazu?

A on mě v duchu odnesl pryč velká a vysoká hora, a ukázal mi to velké město, svatý Jeruzalém, sestupující z nebe od Boha (Zjevení 21:10)

Velká a vysoká hora je pyramidální reprezentace Svatého města znázorněného ve znamení Syna člověka. A nyní se skutečný obraz začíná usazovat na svém správném místě! Duch svatý není jen středem dvou skupin kmenů, ale skutečně je na vrcholu celého města vykoupených, což ukazuje na velmi zvláštní dobu v Ježíšově službě: Jeho křest.

A Duch Svatý sestoupil v tělesné podobě jako holubice na něm, a z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn." v tobě mám radost. (Lukáš 3:22)

In Tajemství svatého města část II, bylo odhaleno (v roce 2018), jak je datum Ježíšova křtu zobrazeno na špičce pyramidy Svatého města. Kristův křest je tím, co naplňuje veškerou spravedlnost. Jak úžasnému Bohu sloužíme! Jak lze adekvátně vyjádřit nekonečnou moudrost a krásu našeho Stvořitele?

A řekl mi: Dokonáno jest. Já jsem Alfa a Omega, začátek a konec. Tomu, kdo žízní, dám zdarma pramen vody života. Kdo vítězí, zdědí vše; a já budu jeho Bohem a on mi bude synem. (Zjevení 21:6-7)

A všimněte si mezery mezi jižními kmeny a uznejte její význam. Mezeru vyplňuje ciferník. Znalost času je kámen, který stavitelé zavrhli, ale stejně jako náš Pán, kterého hodiny představují, se stalo hlavním úhelným kamenem!

A zde vidíme poslední tvář Ježíše: orla. Vyvolává vzpomínku na zážitek Exodu, ohlížíme se zpět, když naše oči spatřují krásné město:

Viděli jste, co jsem udělal Egypťanům a jak jsem vás nesl na orlích křídlech, a přivedl tě k sobě. Nyní tedy, budete-li skutečně poslouchati můj hlas a budete zachovávat mou smlouvu, pak mi budete zvláštním pokladem nade všechny lidi, protože celá země je moje: (Exodus 19:4-5)

Zvláštním pokladem je Svaté město, nevěsta ozdobená pro svého manžela. Má v sobě Ducha svatého, takže dodržuje smlouvu ve svém srdci, a On jasně září všemi dvanácti kmeny uvnitř, jako město postavené na kopci.

Vy jste světlo světa. Město, které leží na kopci [vysoká nebeská hora znamení Syna člověka] nelze skrýt. Ani muži nezapalují svíčku a nedávají ji pod koš, ale na svícnu; a dává světlo všem, kteří jsou v domě. Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a oslavovali vašeho Otce, který je v nebesích. (Matouš 5:14-16)

Sedm kostelů Zjevení je popsáno jako sedm svícnů (neboli svícnů), ale zde máme jeden svícen. Tak jako se všech 12 kmenů sbíhá do jednoho města, tak je i 7 církví s jejich jednotlivými svícny sjednoceno v jedno tělo: velká ryba, která je svícnem, aby světlo Ducha svatého svítilo před světem. Může člověk porozumět takovým nebeským zázrakům, aniž by padl před naším Otcem a vzdal mu slávu za Jeho cesty, které jsou mimo chápání!?

A město nepotřebovalo slunce ani měsíc, aby v něm svítilo [opravdu přes to neprocházejí]: neboť sláva Boží ji osvěcovala a jejím světlem je Beránek. (Zjevení 21: 23)

V tomto verši také vidíme, že božský Duch je také Jedno s Otcem a Synem, protože je slávou Boha (Otce), zářící světlem Kristovým.

Jsou totiž tři, kteří vydávají svědectví v nebi, Otec, Slovo a Duch svatý: a tito tři jsou jedno. (1. Jana 5:7)

Všechny čtyři skupiny kmenů se sešly, aby ilustrovaly strukturu města, přičemž ve všech jasně září Duch svatý a na široké základně leží na vnějších okrajích tři vyobrazení Ježíše, která představují základnu pyramidy.

Být pokřtěn jako Ježíš

Symbolika se však neztrácí, když se podíváme na dvourozměrný boční pohled na velkou rybu! Tři souhvězdí představující Ježíše jsou základem tohoto živého chrámu, jehož hlavním úhelným kamenem je Ježíš.

Ty taky, jako živé kameny, budují duchovní dům, svaté kněžství, přinášet duchovní oběti, přijatelné Bohu skrze Ježíše Krista. Pročež i v Písmu je obsaženo: Hle, kladu na Sionu úhelný kámen hlavní, vyvolený, vzácný, a kdo v něho věří, nebude zahanben. Pro vás, kteří věříte, je tedy drahocenný, ale pro ty, kteří jsou neposlušní, kámen, který stavitelé nedovolili, totéž se dělá hlavou rohu, (1 Peter 2: 5-7)

A nyní můžeme pochopit Boží zaslíbení Filadelfii:

Toho, kdo vítězí, budu já udělej sloup v chrámu mého Boha, a už nevyjde, a napíšu na něj jméno svého Boha, a jméno města mého Boha, který je nový Jeruzalém, který sestupuje z nebe od mého Boha, a napíšu na něj své nové jméno. (Zjevení 3:12)

Znamení Syna člověka s alfa a omega podpis, nepředstavuje pouze jméno Otce (Alnilam) a Syna (Alnitak) ve hvězdách Orionova pásu, ale jméno nebo charakter samotného města, protože obklopuje sedm kostelů a dotýká se dvanácti kmenů. Uprostřed chrámu Božího stojí sloup Filadelfského křtu podle příkladu svého Spasitele.

Tento sloup slouží jako opora pro chrám, stojící na základech Času. Mnozí hledají své hodinky v doslovném Izraeli a stavbě třetího chrámu, ale Bůh si přeje, abychom vzhlíželi k Jeho chrámu Času!

Je to sloup křtu v duchovním oblaku a křtu ohněm, jak o tom mluvil Jan Křtitel:

Já vás sice křtím vodou k pokání, ale ten, kdo přichází po mně, je mocnější než já, jehož boty nejsem hoden nést. he [jak je vidět ve znamení Syna člověka] vás bude křtít Duchem svatým a ohněm: (Matthew 3: 11)

Tento sloup je ten, který neustále hořel Duchem svatým, aby dával světlo v noci a oblak ve dne.

A Pán šel před nimi ve dne sloup mraku, vést je cestou; a v noci v ohnivý sloup, dát jim světlo; jít dnem i nocí: (Exodus 13:21)

V dokonalém sledu s náčrtem zážitku Exodus ilustrovaného kometou K2 je tedy přechod Rudého moře znázorněn mezi půlnočním odchodem z Egypta velikonočním v Horologium a letniční zkušeností přijetí zákona na hoře Sinaj.

Mezi kterým svátkem leží? Je to sedmý den nekvašených chlebů, což má pro moderní církev ve Filadelfii zvláštní význam, protože to bylo v ten den v roce 2016, kdy vstoupil v platnost obětní křest, který si církev zvolila, jak bylo popsáno v United in the Tribulation Cross:

V původním typu izraelského exodu z Egypta, který začal v den Pesachu, přišli do Rudého moře na konci svátku a sedmého dne svátku se vody rozestoupily, aby přešli. Celá sekvence představuje cestu člověka z otroctví hříchu ke svobodě a spáse v nebi. Ježíš byl náš velikonoční Beránek a posvěcuje svůj lid po celý náš život (reprezentovaný týdnem svátku nekvašených chlebů), dokud nakonec nebudeme konečně připraveni na vytržení. Tedy svaté shromáždění na sedmý den svátku představuje vytržení.

...

Ten den shromáždění, který ukazoval na vytržení před soužením, kdy překročíme poslední hranici do nebe, nyní poukazuje na doplnění Ježíšovy oběti na opačném konci svátku nekvašených chlebů – měřítka velikosti příkladu Kristova. Tím, že jsme se modlili, aby Pán zrušil vytržení církve pro dobro těch, co zůstali, jsme na jeho místo zasadili svůj kříž.

Filadelfským křtem bylo chodit v Pánově charakteru a přinášet oběť požádat Ho, aby zadržel vytržení a počkal, dokud více lidí nevyjde na světlo pravdy – zpoždění, které přivedlo svět do údolí stínu smrti. Od té doby se svět na mnoha frontách zcela změnil, v neposlední řadě je to neustálý tlak na očkování a očkování. číslo šelmy v cizích genech (které se již blíží do druhého kola, které slibuje, že bude mnohem silnější v době třetí běda který se rýsuje nad světem).

Toto je „křest Mojžíšovi“ – ​​muži, který se rozhodl být vymazán z Boží knihy kvůli těm, kteří jsou v jeho péči – který popsal Pavel (který by se také rozhodl být proklet pro ostatní ):

Nadto, bratří, nechtěl bych, abyste nevěděli, jak to všichni otcové naši [dvanáct kmenů] byli pod mrakem a všichni prošli mořem; A byli všichni pokřtěni Mojžíšovi v oblacích a v moři; (1 Korintským 10: 1-2)

Přechod Rudého moře byl posledním aktem vítězství Izraele nad Egypťany. Už jsi přešel? Byli jste pokřtěni křtem Syna člověka do podoby oběti, která nic nezadrží – ani vaše dychtivost uniknout ve vytržení, dokonce ani vaše vlastní místo v Božím království – abyste viděli, jak ztracená duše najde spasení v Pánu? Jste ochotni jíst stejnou duchovní manu a pít ze stejné skály jako jedno tělo, jedna církev, jedno město Boží?

A všichni jedli stejné duchovní maso; A pili všichni týž duchovní nápoj, neboť pili z té duchovní skály, která je následovala, a tou skálou byl Kristus. Ale s mnohými z nich neměl Bůh zalíbení, neboť byli vyvráceni na poušti. (1. Korinťanům 10:3-5)

Učte se proto z příkladu starověkého Izraele a prokazujte spíše víru než nevíru.

Nyní se jim pro příklady přihodily všechny tyto věci: a jsou napsány za naše napomenutí, na kterého přišly konce světa. (1 Korintským 10: 11)

Člověk se snaží vstoupit do království tím, že bude dbát nabádání, aby chodil ve víře.

Snažte se vstoupit branou do průlivu [v horologiu]: Neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou moci. Až jednou pán domu vstane a zavře dveře, a vy začnete stát venku a klepat na dveře a říkat: Pane, Pane, otevři nám! a on odpoví a řekne vám: Nevím, odkud jsi: (Luke 13: 24-25)

Proč by Ježíš nevěděl, odkud mnozí jsou? Ježíš používá velmi podobná slova jako v podobenství o pannách, které stály přede dveřmi a Pán je neznal. Tato znalost se týká jejich identity. Když jeden mění jejich genetickou výbavu, již nejsou pro Stvořitele rozpoznatelné. Učinili ze sebe pány svého domu a nemohou mít s Ježíšem žádný podíl.

Tam bude pláč a skřípění zubů, až uvidíte Abrahama, Izáka, Jákoba a všechny proroky, v království Božím, a vy se vystrčíte ven. A oni přijdou z východní, a od Západ, a od severní, a od jižní, a posadí se v království Božím. (Lukáš 13:28–29)

Kdo je to, kdo přichází ze čtyř směrů do království Božího? Zjevení popisuje 144,000 XNUMX panen, které jsou zapečetěny do dvanácti kmenů.

Začátek poslední Jákobovy řeči ke svým dětem připomíná to, co vidíme, jak Pán dělá skrze znamení Syna člověka. Ježíš k tomu volá všechny své děti z duchovních kmenů Izraele shromáždit do ovčín pravdy ve znamení Syna člověka. Závěrečné shromáždění probíhá a zpráva je k slyšet co Duch říká do kostelů.

I zavolal Jákob na své syny a řekl: Shromážděte se, ať vám povím, co vás potká v posledních dnech. Shromážděte se a poslouchejteSynové Jákobovi; a poslouchej Izraele, svého otce. (Genesis 49:1–2)

Nyní je čas na rozhodnutí. Nyní je čas na závazek. Nyní je čas zazářit jako hvězdy pravdou. V této temné hodině lidských dějin Bůh volá všechny, kdo chtějí slyšet Jeho hlas k shromáždit společně do Jeho těla, do nebeských kmenů, pokřtěni Jeho křtem.

Na světě je hodina zkoušky a zmatku, ale Bůh poskytl schránu bezpečí ve svém nebeském přístavu. Buďte věrní a neohrožujte svou křesťanskou identitu číslo šelmy. Udržet Boží obraz v člověku, jak je stvořil: muže a ženu. A vstoupit do Odpočinek Stvořitele skrze pokání, spíše než pracovat na záchraně planety před ohnivými soudy vyplývajícími z hříchu, jaké světu neustále nařizují klimatičtí aktivisté.

Ať světlo města Božího, postaveného na vysokém nebeském kopci, svítí světu, protože Ženich přichází! Ježíš řekl, že znovu přijde a přijme ty, kdo v Něho věří, k sobě na místo, které pro ně připravil. Máte místo ve znamení Syna člověka! Místo pro ty, kteří následují Pána oběť.

A když svolal k sobě lid i se svými učedníky, řekl jim: Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. Neboť kdokoli zachrání svůj život, ztratí jej; ale kdo by ztratil svůj život pro mne a pro evangelium, ten jej zachrání. (Marek 8:34–35)

Nebuďte mezi kmeny země, které truchlí, protože nemají ochranu danou nebeským kmenům. Slyšte Jeho hlas a věřte, že přichází v kometárních oblacích nebes.

A tehdy se objeví znamení Syna člověka na nebi: a pak bude všechny kmeny země truchlit, a uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. (Matouš 24:30)

Toto je čas pokání, čas přijmout nebeské poselství, čas opustit všechny předsudky a pokorně odpovědět na volání Ducha, abychom přišli pod Jeho křídla a byli pokřtěni v Jeho charakteru.

Přineste tedy ovoce hodné pokánía nezačněte v sobě říkat: Otci máme Abrahama, neboť vám říkám: Že Bůh je schopen z těchto kamenů vzbudit Abrahamovi děti. (Luke 3: 8)

Obdržíte požehnání Boha pro Izrael?

A Hospodin promluvil k Mojžíšovi, řka: Promluv k Áronovi a k ​​jeho synům, řka: Takto budete žehnat synům Izraele, řka jim: Hospodin ti žehnej a ochraňuj tě: Hospodin dej svou tvář [v Orionu] osvěť se nad tebou a smiluj se nad tebou, pozdvihni Hospodin tvář svou [v horologiu] na tebe a dej ti pokoj [zastoupený v Columbě]. A uvedou mé jméno [Alnitak z Orionu] na děti Izraele [duchovní kmeny]a já jim požehnám. (Numeri 6:23–27)

A Duch a nevěsta říkají: Přijít. A kdo slyší, ať řekne: Přijít. A ať žízní Přijít. A kdo chce, nechť vzít volně vodu života. (Zjevení 22: 17)